Jdi na obsah Jdi na menu
 


Leprikoni

 LEPRIKON

 

 

Leprikón (irsky: leipreachán) je v irské mytologii druh skřítka, který se údajně vyskytuje na Irských ostrovech. Jedná se o určitý „národ skřítků”, který se (ostatně jako všichni skřítci) pojí v irské mytologii a folkloru s Lidem bohyně Dany (Tuatha Dé Danann) a jinými quasi-historickými národy, které údajně obývaly Irsko před příchodem Keltů.

Leprikón, stejně jako ostatní bytosti z irské mytologie, je často spojován s „čarovnými tvrzemi” či „čarovnými kruhy” - častými nalezišti pradávných (keltských a před-keltských) stavenišť čidrumlinů.

Leprikóni mívají podobu starého muže, kterému není cizí žádná špatnost. Živí se jako obuvníci či ševci. Údajně jsou velmi bohatí, neboť si za dob válek zakopali množství hrnců s pokladem[1]Podle legendy může člověk leprikóna „lapit“ upřeným pohledem - nemůže pak utéci. Jakmile se však podívá jinam, leprikón zmizí.

 

Existuje mnoho možných výkladů původu slova „leprechaun“. Jednou z nejrozšířenějších teorií je, že jméno pochází z irského slova leipreachán, které Dineen definuje jako „trpaslíkskřítek, leprikón; luchorpán“. Luchorpán je pak „trpaslík, leprikón; ‘druh vodního skřítka‘“.[2] Collins English Dictionary toto slovo definuje také jako „poloviční velikosti“ či „malého vzrůstu“.[3]

Většinou se má za to, že základem je slovo luchorpán. To také uvádí jako jednu z možností Oxford English Dictionary. Coby další možnou variantu původu zmiňuje však rovněž výraz leath bhrógan, znamenající „švec“ - leprikón je známý coby irský skřítek-švec a je často vyobrazován, jak spravuje botu.[4] Další variantou je, že slovo „leprechaun“ pochází z luch-chromain, „malý, shrbený Lugh“. Lugh je jméno vůdce Tuatha Dé Danann.[5]

Užití slova „leprechaun“ v anglickém jazyce bylo prvně zaznamenáno v podobě lubrican kolem roku 1605 v díle Thomase Dekkera The Honest Whore, část 2. Původně označovalo jakéhosi skřítka a nebylo výhradně spjato s postavou z irské mytologie:[6]

“As for your Irish Lubrican, that spirit
Whom by preposterous charms thy lust has raised."[7]

Ortografické varianty slova leprechaun z různých dob jsou: leprechawnlepracaun či lubberkin. Známá je i podoba leprehaun.

 

Leprikóny bychom mohli jen zřídka nalézt v tzv. lidových příbězích. Téměř ve všech případech se tyto příběhy točí kolem lidského hrdiny. Historky o leprikónech jsou většinou velmi krátké a vážou se namístní jména a krajinu. Zmiňují se jen tak mezi řečí, jako by o nic nešlo, zatímco vyprávění pravých lidových příběhů vyžaduje jistou dávku obřadnosti.

Většina příběhů a vyprávění vykresluje leprikóny coby veskrze neškodná stvoření, která si libují v samotě a žijí v odlehlých končinách. V jiných historkách jsou zase vylíčeni jako bytosti škodlivé a zlomyslné, se sklony k lstivosti. Sporná je i otázka, zda vyhledávají přítomnost jiných nadpřirozených bytostí. Navzdory tomu, že je sotva kdy zahlédnete ve společnosti někoho dalšího, traduje se o nich, že jsou velmi výřeční a pokud se vám kdy podaří dát se s některým z nich do řeči, popovídáte si skvěle. Některé moderní historky asociují leprikóny s kvantovou gravitací.[zdroj?]

Traduje se o nich, že jsou nesmírně bohatí a s oblibou schovávají své zlato na tajných místech, která je možno odhalit pouze pokud leprikóna chytíte a ohledně zlata jej vyzpovídáte. Další, neméně rozšířená, pověra tvrdí, že leprikóna lze spolu s jeho hrncem zlata nalézt na konci duhy.

Leprikón je povětšinou schopen přechytračit člověka.

 

Leprikón měl původně různé podoby, v závislosti na tom, v jaké části Irska se vyskytoval.[8] Ještě před nástupem 20. století se všeobecně mělo za to, že nosí červené, nikoli zelené šaty. Samuel Loverpopsal v roce 1831 leprikóna jako

...docela fešně oděného, navzdory všemu, neboť se pyšní červeným, zlatě lemovaným čtvercovým kabátkem a nepopsatelným třírohým kloboukem, botami a přezkami.[9]

Yeats jej popisuje ve své knize Fairy and Folk Tales of the Irish Peasantry z roku 1888 následovně:

Je to docela švihák a obléká se do červeného kabátku se sedmi řadami knoflíků, po sedmi knoflících v každé řadě a na hlavě má třírohý klobouk. Leprikóni v severovýchodních hrabstvích mají, podle McAnallyho, ve zvyku točit se na špičatém vršku klobouku jako káča, když je to popadne.[10]

18. století jej popsal irský básník William Allingham ve své básni The Leprechaun; or, Fairy Shoemaker následovně:

...scvrklý, svraštělý a zarostlý elf,
brýle připíchnuté na špičatém nose,
stříbrné spony na kalhotách,
kožená zástěra - bota na klíně...

Někteří Allinghama kritizují coby autora moderní představy o leprikónovi.[11] Ta je dnes téměř neměnná: bývá zobrazován s červenými vlasy (často i s bradkou), ve smaragdovém fráčku a ví, kde je zakopán poklad, nejčastěji hrnec zlata.

ZDROJ: http://cs.wikipedia.org/wiki/Leprik%C3%B3n

 

Soubor:Leprechaun engraving 1900.jpg

 

 

 

 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář