Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zazděni zaživa

 

 

Sedí přivázaná v křesle ve výklenku a sleduje, jak přímo před ní dva muži pomalu staví zeď. Když dávají na místo poslední kámen, mizí i jediný paprsek světla. Nešťastnice je zazděná zaživa! Bude žít ještě několik dní, trýzněná žízní, hladem a zoufalstvím, dokud nezešílí a zmučená nezemře. Takový je tragický příběh zazděné ženy. Kolik podobných v Zemích Koruny české bylo? A proč je potkala tak krutá smrt?


Kde spočívají ostatky krásné Kateřiny ze Šelmberka?
Místo: zámek Opočno
Doba: 1507
Oběť: Kateřina ze Šelmberka
Důvod: manželská nevěra



Sklepení hradu v Opočně je studené a tiché jako hrobka. Jen ze vzdáleného rohu zní tupé rány, jak tu dva pacholci přerovnávají hromadu kamení. Ve zdi za nimi je výklenek a v něm křeslo. Je prázdné, ale to se má změnit. Dva pochopové do sklepa vlečou půvabnou mladou dívku Kateřinu ze Šelmberka (1485–1507), manželku hradního pána Mikuláše ml. Trčka z Lípy (1460–1516). Je obviněna z nevěry a manžel pro ni chystá krutý trest – chce ji nechat zaživa zazdít! Kateřina je prý velmi mladičká, když v ní postarší šlechtic najde zalíbení. Moc a peníze oslní dívčina otce a přes její prosby ji dá starci za ženu. Jejich manželství ale není šťastné – mrzutý a nevrlý Mikuláš Trčka se prý spíše věnuje hospodářství a svou ženu vnímá jako kus majetku, takže Kateřina prožívá hořký úděl. Není proto divu, že její srdce zahoří pro mladého rytíře Šanovce. Mladí milenci se tajně scházejí a chůva, kterou si Kateřina na hrad přivezla, jim má dělat prostředníka. Netrvá dlouho a jejich milostné pletky jsou odhaleny. Mikuláš Trčka je nemilosrdný. Rytíři Šanovcovi dává setnout hlavu, chůvu nechá upálit a Kateřinu rozkáže přivázat ke křeslu a zazdít ve sklepě! Jde jenom o pověst, nebo v podzemí zámku v Opočně skutečně spočívají ostatky zazděné Kateřiny ze Šelmberka?

Důkaz je v prachu
Legenda o tragickém osudu Kateřiny ze Šelmberka se v Opočně traduje již 500 let od roku 1507, kdy zde měla být zazděna. O 350 let později nedává spát zámeckému kaplanovi a historikovi Josefu Mnohoslavu Roštlapilovi (1809–1888). Ačkoli gotický hrad, kde Kateřina žila, již nestojí a na jeho místě vyrostl renesanční zámek, pátrá Roštlapil po ostatcích nešťastnice a dokonce prý slaví úspěch. Při stavebních úpravách ve 2. polovině 19. století dělníci údajně v zámeckém sklepení objevují zazděný výklenek, kde sedí v křesle připoutaná mrtvá žena ve středověkých šatech, ozdobená šperky. Ale zedníci se nálezu nešetrně dotknou a ten se prý rozpadne na prach! Mohlo jít o ostatky nešťastné Kateřiny? „Zazdění Kateřiny ze Šelmberka se nedá doložit. Kostra ve sklepení zámku mohla být kdysi nalezena, to se vyloučit nedá. Ale pravděpodobnost, že by se jednalo právě o ostatky Kateřiny Trčkové asi nebude největší,“ vysvětluje průvodce ze zámku Opočno Milan Junek. Objev ostatků zazděné ženy je často zpochybňován, protože nezůstal žádný hmatatelný důkaz. Spekuluje se i o tom, že nemusela být zazděna v Opočně, ale na hradě Velíši či na hradě v Lipnici, které rovněž patřily k panství Trčků. Podaří se někdy objasnit, kde a zda vůbec byla Kateřina ze Šelmberka zazděna?

 
Zaplatila Kateřina z Landštejna za nevěru životem?
Místo: hrad Lipnice nad Sázavou
Doba: asi 1408
Oběť: Kateřina z Landštejna
Důvod: manželská nevěra


 

Monumentální středověký hrad Lipnice, který se tyčí nad malebným údolím Sázavy nedaleko Havlíčkova Brodu, je jedním z míst, kde mohla být podle pověstí zazděna půvabná Kateřina ze Šelmberka. Už šest století se tu ovšem traduje také legenda o druhé zazděné nešťastnici, Kateřině z Landštejna, manželce lipnického hradního pána, významného českého politika a nejvyššího purkrabího Českého království Čeňka z Vartemberka. Ta je údajně zamilována do majitele hradu Orlík u Humpolce, pohledného šlechtice Jindřicha z Dubé. Jejich tajný románek je ale odhalen a milence čeká krutý osud. Vypravuje se, že šlechtice nechává Čeněk z Vartemberka zabít a pro svou choť chystá ještě krutější osud. V hradní kapli prý nechává zhotovit výklenek, kam umístí tělo mrtvého Jindřicha z Dubé ještě oděné v brnění, k němu postaví svoji nevěrnou ženu Kateřinu a zaživa ji zde zazdí! Zaplatila půvabná hradní paní za nevěru životem, nebo jde jen o nepotvrzenou romantickou legendu, která se ve skutečnosti nikdy neodehrála?

Čí jsou ty ostatky?
Na počátku 18. století na hradě Lipnice probíhají stavební úpravy kaple a je tu prý objeven výklenek, v němž stojí dvě lidské kostry – ženská a mužská, oděná ve zbytcích brnění. Zprávu o neobvyklém objevu zanechal kronikář z Humpolce Gustav Kobliha (1854–1918) v jednom ze svých děl. Zaznamenal snad objevení ostatků Kateřiny z Landštejna a Jindřicha z Dubé? Kastelán Lipnice Marek Hanzlík o tom pochybuje. „Čeněk z Vartemberka byl bohabojný a představa, že by někoho zazdíval v kapli, je nesmysl,“ říká. Je skutečně zaznamenáno, že ve stěně kaple byly nalezeny ostatky, téměř jistě však nešlo o těla Kateřiny a Jindřicha. „Kaple je postavena na skále, do níž nebylo možné kopat, proto se mnohdy kosterní pozůstatky ukládaly do zdi. Takže je pravděpodobné, že šlo o obyčejný pohřeb,“ vysvětluje Hanzlík. Příběh o tragickém osudu Kateřiny a Jindřicha je podle něj jen upravená pověst, pro níž není žádný historický základ. To by mohlo potvrzovat datum úmrtí Jindřicha z Dubé. Předpokládá se, že Kateřina z Landštejna byla zazděna v roce 1408, protože pak její stopa mizí. Jindřich z Dubé umírá roku 1416, takže stěží mohli být zazděni spolu. A byli vůbec milenci, nebo se jen stali nechtěnými protagonisty romantické pověsti?


Straší na hradě duše zazděné hradní paní?
Místo: hrad a zámek Horšovský Týn
Doba: 16. století
Oběť: manželka Volfa z Ronšperka
Důvod: sňatek s mladší ženou



Je jasný den a na hradě Horšovský Týn znějí svatební zvony pro pána Volfa z Ronšperka (1470–1542) a jeho mladou novomanželku. Kdesi v nitru hradu se zatím ozývá nářek. Volfovi pohůnci tu právě zaživa zazdívají bývalou hradní paní. Volf se nemůže znovu oženit, dokud první manželka žije. Proto dává rozkaz, aby byla zazděna do hradební zdi dřív, než bude svatební obřad u konce. Duch oné nešťastnice prý nedošel klidu a za nocí bloudí chodbami hradu Horšovský Týn. Tak to aspoň líčí legenda. Mohla tu být skutečně zazděna první žena Volfa z Ronšperka? Zajímavý je průzkum, který na státním hradě a zámku Horšovský Týn roku 1993 provádějí členové KPUFO, Klubu psychotroniky a UFO z Domažlic, kteří zkoumají neobvyklé jevy. Získávají svědectví bývalých zaměstnanců, pana a paní B., kteří údajně slýchávali v zámku kroky a otevírání a zavírání dveří, přestože bylo zamčeno. „Zámek byl prohlédnut a všechno uzamčeno. Náhle slyšíme kroky v patře, (…) bouchnutí dveří a kroky pokračovaly dále. Všichni jsme strnuli a manžel šel ihned vše zkontrolovat... Vše bylo v pořádku, dveře byly zamčené. Nikdo uvnitř nebyl," líčí paní B. Její manžel prý zase ve sklepení spatřil jasné oči, jež na něj nehybně zíraly. Projevuje se tu snad posmrtná přítomnost zazděné hradní paní?

Která manželka to byla?
Badatelé KPUFO při výzkumu využívají psychotronickou metodu, při níž psychotronik (člověk s údajně výjimečným mimosmyslovým vnímáním – pozn. red.) označí na náčrtu půdorysu hradu místo, kde mohla být žena zazděna. Označí také dobu, kdy k tomu mohlo dojít. „Na dotaz o zazděné ženě pokusná osoba automatickou kresbou zatrhla jedno místo na časové ose a pokreslila půdorys zámku. Po odměření a vypočítání zatrhnutého místa na časové ose jde o období let 1552–1563, a navíc, zaškrtnutá místa na půdorysu zámku zasahují právě do míst, kde se tajemné úkazy objevovaly!“ říká za KPUFO MVDr. Pavel Kroupa. Ovšem pokud tu byla nějaká žena zazděna, která to byla? Volf z Ronšperka měl dvě manželky – Zikunu z Gutštejna, jež zemřela přirozenou smrtí, a Kateřinu z Lobkovic (1496–1565), která ho přežila. Je možné, že měl předtím ještě jednu ženu, jíž nechal zazdít? Časové období, určené psychotronikem, však označuje dobu, kdy je Volf už na pravdě boží a v Horšovském Týně vládne Jan z Lobkovic. Mohl zde ženu zazdít on? A co o pověsti o zazděné ženě říká místní kastelán Jan Rosendorfský? „Jsou věci, o kterých se nemluví a já o nich ani nemůžu mluvit,“ tvrdí. Podaří se někdy zdejší záhadnou legendu objasnit? Má pravdivý základ, nebo jde jen o nepodloženou báchorku?


Kdo odsoudil Markétu ze Žeberka ke kruté smrti?
Místo: tvrz Svébohy
Doba: 1577
Oběť: Markéta ze Žeberka
Proč: manželská nevěra


Je teplý květnový den roku 1577 a u tvrze Svébohy v podhůří Novohradských hor nedaleko Českých Budějovic je slyšet povyk a křik. Kolem se shromáždily stovky lidí ze vsi Svébohy a okolí, kteří chtějí osvobodit urozenou paní Markétu ze Žeberka, manželku Petra Kořenského z Terešova (1551–1586). Tomu prý došla trpělivost s milostnými pletkami své ženy, která údajně podlehla proslulému bouřlivákovi a svůdci, rybníkáři Jakubu Krčínovi z Jelčan (1535–1604). Na radu příbuzné Elišky Kořenské ji v květnu nechává zaživa zazdít do zdi tvrze Svébohy! Markéta je však u lidu velmi oblíbená a ještě téhož dne navečer se ji snaží osvobodit dvě stovky vesničanů, jimž v útoku na tvrz brání početná vojenská posádka, přivolaná z Nových Hradů. „Přesto se šlechtičnu podařilo dostat ven. Bylo to následujícího dne, kdy do Svéboh dorazila skupina havířů patrně najatých Krčínem v rudném revíru na Českobudějovicku, kterým se podařilo dostat ji na svobodu,“ líčí pověst český publicista Jiří Cukr. Havíři prý dokážou probourat zeď, zazděnou paní Markétu vytáhnou a v přestrojení za havíře ji odvezou neznámo kam... Vzal ji snad k sobě její domnělý milenec Jakub Krčín z Jelčan? Kde vlastně nešťastná Markéta ze Žeberka skončila?

Vrátila se k manželovi?
Případ Markéty ze Žeberka je jedním z mála historicky prokázaných příběhů zazděných žen, a zřejmě jediný, kdy se nešťastnici podařilo živou a zdravou osvobodit. Přesto je kolem něj stále mnoho otazníků. „Povídalo se, že když dal Petr Kořenský z Terešova roku 1577 zazdít svou po pouhých dvou letech manželství nevěrnou manželku, bylo to právě kvůli bouřlivákovi Krčínovi. Věc však není tak jasná a nikdy nebyla zcela objasněna,“ upozorňuje známý český spisovatel Pavel Toufar (*1948). Byla Markéta manželovi opravdu nevěrná s Krčínem, či šlo jen o pomluvy zlých jazyků? A opravdu ji ve tvrzi Svébohy nechal zazdít manžel, nebo to byla práce jeho nesnášenlivé příbuzné Elišky Kořenské? A jaký osud Markétu potkal po jejím osvobození? Odpověď nabízejí internetové stránky obce Komařice, kde stojí zámek, jenž v té době patřil Kořenským z Terešova. Po vysvobození se vrátila do Komařického zámku, kde Petrovi porodila šest synů – Jusuu, Davida, Lukáše, Jáchyma, Jana a Petra Ruprechta,“ dočtete se na stránkách. Copak by se Markéta vrátila k manželovi, kdyby ji předtím nechal zaživa zazdít? O tom lze s úspěchem pochybovat. Podaří se někdy odhalit, co se tehdy ve tvrzi Svébohy skutečně odehrálo a kdo odsoudil Markétu ke kruté smrti?

zdroj

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář